.RU

Podstrčení - 1. Teorie vychází z výtvarných důkazů objevených V jeskyních a zhledává V nich představu lovce, který...

Podstrčení


Hra napsaná ne ve verších, ale v próze dle vzoru Terentiova Kleštěnce a Plautových Zajatců. Hrou se inspiroval i Shakespeare ve Zkrocení zlé ženy. Objevuje se tam jako vedlejší motiv příběhu Bianci a jejich nápadníků.

Černokněžník


Hra napsaná ve verších, co odráží zlepšující schopnost pracovat s jazykem.

Lena

Studenti


Tohle dílo zůstalo nedokončené.

Bernardo Dovizi

zvaný

Bibbiena

/1470 - 1520/ působil jako kardinál.

Komedie o Kalandrovi


Částečně se inspiroval Plautovy Blíženci a vycházel také z Dekameronu, jak ostatně hodně dramatiků. Příběh vypráví o Kalandrovi, který je obětí intriky a skrývá se v ženském obleku. Žena ho dopadne při pokusu o nevěru, přičemž ona sama je mu nevěrná. Je převlečen a dělá ze sebe její sestru. Hra postrádá psychologii. Divák se baví na cizím neštěstí, což byl princip komedie. Důležité bylo, aby to neštěstí nebylo velké!

Niccolo Machiavelli

/1469 - 1527/ byl politolog, který se zabíval teorií moci. Působil ve Florencii. Proslul dílem Vladař /Kníže/, v kterém tvrdí, že vládnout mají ti, kteří jsou k tomu určeni, co bylo později nejednou zneužito.

Mandragora


Hra o podvedeném hlupáku. Starý manžel měl mladou manželku a toužil po potomkovi. Zašel proto k lékaři, který mu poradí, že když použije kořen mandragory, účinek se dostaví. Nakonec se to povede, ale proto, že má žena mladého milence. Machiavelli nedělá falešný happyend. Nemění narušenou harmonii a postavy nechává ve vzniklé situaci.

Masky


Nedochovala se. Nebyla ani zveřejněna, protože obsahovala urážky konkrétních osob, co nebyl nijak nečekaný jev, ale přesto to byla v tý době určitá novinka.

Angelo Beloco

zvaný

Ruzzante

dle postavy, která ho proslavila, /1496 nebo 1502 - 1542/ byl herec a až později stal se dramatikem. Postava Ruzzanteho byl obhroublý vesnický typ člověka, který neměl jemné chování, ale zato měl intuitivní smysl pro spravedlnost. Vlasta Galerová vydala výbor Co řekl Ruzzante.

Vdovička z Ancony


Koketka


Pietro Aretino

/1492 - 1556/. Benátčan, který psal konkrétní urážky na konkrétní osoby, čím navázal na úsilí Machiavelliho. Proto byl obávaný a lidi mu nosili úplatky, jen aby z nich neudělal hrdiny svých příběhů. Inspiruje se italskými novelisti. Používá aktuální náměty, současná témata a odpozorované typy. Galerii jeho postav tvořili především vychytralý a prolhaní sluhové, kurtizány, kuplířka, příživníci, vojáci. Měl smysl pro detail, ovšem kompozice už nedosahovala takové úrovně. Opouští ověřená schémata antických autorů. Psal také tragédie.

Podkoní



Dvorská komedie



Giordano Bruno

/1548 - 1600/

Svíčkař


Pamflet, ve kterém nastavuje zrcadlo spoločnosti a to tím, že vytváří její karikaturu. Kritizuje též způsob psaní literárních děl. Objevuje se už barokní pocit.

Tragédie



Nedosahuje v italské renesanci vrcholných výsledků. Vychází zcela z antiky a apodobuje jí, jsa reminiscencí na tragédie antické. Vychází z Aristotelovy Poetiky, největším vzorem je Seneca.

Giangiorgio Trissino

(1478 – 1550)

Sofonisba



Je také autorem šestidílné Poetiky dle Aristotelova vzoru. Shrnuje zásady soudobé, již klasicizující Poetiky.

Intermezzo


V 16. století se objevuje uvnitř commedie erudity nebo tragédie zvláštní útvar zvaný inetrmezzo /mezihra/. Vkládá se mezi akty pravidelného dramatu s pěti akty. Intermezzo získalo specifický charakter. Vynikalo skvělou výpravou, scénografií, kostými, unikátními efekty. Obsahovalo tance a hudbu. Dialog byl pouze tehdy, když bylo zapotřebí vysvětlit alegorický děj a nedalo se to vyjádřit pohybem. Uvádění commedie erudity uvnitř slavností nabízelo příležitost k alegorické nápodobě konkrétní slavnosti /svadba - svadební mezihra/. Souviselo to s teatralizací dvorského života. Většinou to byly čtyři intermezza, které představovaly samostatné vsuvky, které vzájemně nesouvisely a nesouvisely ani s dramatem. Kromě komplimentárního cíle měly zabavit a ohromit lidi. Časem se intermezza měnila v paralelní hru ke hře základní, kdy už mezi sebou vzájemně souvisely. Koncem 16. století se intermezza stávají dominantními. Intermezzo /interludium/ se stalo typickým dvorským divadlem budovaným na efekt a můžeme jej považovat za předchůdce opery a baletu.

Opera


Typ dvorského divadla pocházející z učenecké líhně. Rodí se z dramatického textu pod vlivem antiky. Opera je tedy výsledkem antických a vědeckých inspirací. Antikou se zabívaly různá akademická bratrstva. Ve Florencii to bylo bratrstvo Camerata. Toužili nejen psát podle Terentia, Plauta, ale chtěli, aby se představení podobaly řecké tragédii, ve které se hodně zpívalo. Ctižádost podobat se co nejvíc řecké tragédii vedla k tomu, že část textu byla deklamována a část zpívána na komponovanou hudbu. Členové Cameraty tedy nechtěli vytvořit nový druh divadla, jenom chtěli napodobit starý. Usilovali také, aby zpívanému slovu bylo velice přesně rozumět. Postavili se do konfrontace s polyfonní, která byla pro ně nekonzumovatelná, protože rozbíjela text a nivočila slova. V konečném důsledku se pak vývoj opery ubírá dost daleko od záměrů Cameraty. Jen výjimečně se k nim někteří autoři vracejí. V Itálii 17. století se stává nejoblíbenějším druhem divadla. Konkurovat do jisté míry mohla pouze commedie dell arte. Z Florencie se šíří opera do celé Itálie, Ferara, Benátky a Řím. Není to záležitost běžná, měšťanská, ale dvorská a palácová.

Dílo Cameraty, uvedené v roce 1597, které představuje předstupeň a jakýsi mezižánr opery:

Ottavio Rinunciini

/libreto/,

Jacopo Peri

/1561-1633/ /hudba/
2010-07-19 18:44 Читать похожую статью
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • © Помощь студентам
    Образовательные документы для студентов.